Adolf Hájek
Většina významných včelařských osobností začínala včelařit v mládí nebo dokonce v dětství. Adolf Hájek se této zálibě věnoval od roku 1864, kdy se seznámil s věhlasným včelařem Samuelem Jarkovským, což znamená, že mu už bylo bezmála čtyřicet let. Uvážíme-li však, že se dožil devadesátky, měl opravdu dosti času na to, aby se stačil velmi výrazně zapsat do dějin našeho českého včelařství, což se mu také podařilo.
Hlavní zásluhou Adolfa Hájka byly především jeho organizátorské počiny a vytrvalé snahy o sjednocení tehdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století značně rozdrobeného českého včelařství. Hned od svých včelařských začátků se pilně zúčastňoval spolkového včelařského dění. Nejprve to bylo ve spolku chrudimském a později dokonce v Zemském ústředním spolku včelařském. Ostatně už v roce 1872 se objevilo jeho jméno na protestní petici, jíž se přední čeští včelaři důrazně ohradili proti "zavedení desetipalcové míry spolkové". Tady je třeba objasnit, že v té době byla už velmi běžná šířka úlu devět a půl palce - a to zejména na Moravě, ve Slezsku, Štyrsku, Dolních Rakousích, Tyrolsku a i v mnoha českých oblastech, takže se jevilo jako nanejvýše logické zavést tuto míru jako jednotnou i ve zbytku země. Jenže logika je jedna věc a často na ni nelze příliš spoléhat. A tak se i v tomto případě rokování o spolkové míře stalo zárodkem vleklých sporů a nesvárů ve včelařském spolku.
V těchto neuspokojivých a rozhádaných poměrech, když už se zdálo, že se situace urovná, došlo k velmi nepříznivé události. Dne 24. října 1873 totiž náhle zemřel předseda spolku Samuel Jarkovský, který byl do této funkce zvolen teprve 8. října téhož roku. V čase těchto neklidných a složitých událostí byl A. Hájek zvolen do výboru spolku, a když se zanedlouho nástupce Jarkovského Ferdinand Liška ze zdravotních důvodů vzdal vedoucí funkce, byl v září 1876 zvolen starostou spolku právě Adolf Hájek.
Následujícího roku zorganizovala Zemědělská rada pro království české velkolepou výstavu v Bubenči, kterou využilo předsednictvo spolku v čele s Hájkem jak k uspořádání odborné včelařské výstavy, tak i ke svolání I. všeobecného sjezdu českomoravských včelařů. Tehdy také došlo k radikálnímu přepracování spolkových stanov.
Když se v roce 1885 pro pokročilý věk Adolf Hájek vzdal předsednictví, i nadále zasedal ve spolkovém Výboru a rovněž ještě nějaký čas "místopředsedoval". Rozhodně však tenkrát ještě nešlo o čestnou funkci či něco podobného. Z dobových pramenů můžeme totiž vyčíst, že snad nebylo sjezdu, schůze či jiné významnější včelařské akce, na niž by Adolf Hájek nezavítal. Mezi funkcionáři i prostými včelaři požíval velké úcty, která pramenila zejména z toho, že se neúnavně snažil vždycky pomoci radou i skutkem.
Adolf Hájek byl notářem v Kolíně, avšak většinu svého času věnoval včelám a organizování včelařského spolkového života. Jeho zásluhy o ústřední spolek včelařský ocenila Zemědělská rada stříbrnou medailí. Adolf Hájek se narodil roku 1825 a skonal v roce 1915.
zdroj: https://jjvcela.sweb.cz/soubory/vcely13.html
