Cyril František Napp

Starobrněnský opat Cyril František Napp (1792-1867) byl předsedou hospodářské společnosti, členem vlasteneckého Muzea Českého, zakladatelem včelařské organizace. Pocházel z Jevíčka. Po studiích v Olomouci vstoupil v Brně do augustiniánského kláštera. Ve svých dvaatřiceti letech, roku 1824, byl zvolen opatem. Přes půl století se zúčastňoval kulturního, hospodářského a politického života. Byl přítelem Josefa Dobrovského, v Brně hostil Šafaříka, Palackého, Purkyně, Riegra. Od roku 1828 byl členem, místopředsedou a předsedou moravskoslezské hospodářské společnosti. V řídící funkci třikrát zasáhl do moravského a světového včelařství.

Především stál ve středu rozruchu, který roku 1845způsobil slezský včelař Jan Dzierzon (1811 - 1906) konstrukcí úlu s pohyblivými trámky, na nichž včely obdivuhodně stavěly dílo. Společnost obdržela od Moravského gubernia dokumentaci slezského včelařského spolku o možnosti desetinásobného rozšíření chovu včel do významného odvětví zemědělství - celé včelí dílo je zavěšeno na dřevěných loučkách, kdykoliv mohou být libovolně vyjmuty a zase dány zpět na původní místo se včelami. Společnost si vyžádala odborné posudky. Vynikající včelaři Josef Stern a František Diebl se vyjádřili kladně a nadšeně. Společnost tedy uveřejnila 30. března 1851 v Brně první zprávu o rozběrném díle na území českého státu. Když se potom roku 1853 moravští včelaři Hončík, Kandus, Janouschek a Prchal vrátili z vídeňského sjezdu včelařů, kde Dzierzon názorně předvedl osazené rozběrné dílo, C. F. Napp podal roku 1854 ve společnosti návrh na ustavení včelařského odboru. Ten, přetvořený na včelařský spolek a zemskou organizaci, dovedl k historickému a úspěšnému rozvoji moravské včelařství, které v roce 1948 majetkově a organizačně splynulo s českým.

Cyril František Napp rozpoznával záliby a nadání svých klášterních svěřenců. Sám jako předseda zahradnicko-vinařského odboru, přivedl ke studiu přírodních věd, vlastně přírodopisu, rostlin a květů Johana Gregora Mendela (1822 - 1884), zakladatele genetiky a velkého biologa minulého století a také proslulého včelaře a výzkumníka.

Zkušenosti z chovu matek a silných včelstev, v konstrukci úlů, zimování, se stanovišti, pastvou a nemocemi předával včelařům na četných setkáních.

Konečně, C. F. Napp byl na včelařském Gothském sjezdu zvolen předsedou následného sjezdu v Brně, který skutečně řídil ve dnech 12. - 14. září 1865 v Lužáneckých sálech. Slavný sjezd se navždy zapsal do světového včelařství, když na něm major František Hruška předvedl vytočení medu odstředivou silou.

Cyril František Napp, vážený hospodářský pracovník, cílevědomě působil k uplatnění největších objevů a vynálezů, které radikálně změnily dávnověké způsoby, kdy včelaři pracovali jen s kusy medných plástů. Trámek na němž včely staví své dílo, později vyjímatelný rámek, vynález mezistěn a posléze medometu, uchovávajícího neporušené plásty, se staly epochálním mezníkem moderního včelaření dnešních dnů.

zdroj: https://jjvcela.sweb.cz/soubory/vcely13.html