František Vohnout

V průběhu našich dějin se stali mnozí učitelé nositeli nejen všeobecné vzdělanosti, ale zejména ti co působili na venkovských školách, i průkopníky pokrokových pěstitelských a chovatelských metod. Bylo téměř pravidlem, že u školy se nacházela zahrada, sad a také včelín. Z řady osobností kantorského stavu patří mezi přední František Vohnout.

Narodil se roku 1854 v Bukvici na Jičínsku. Lásku k včelám získal už v dětství, vzor měl ve svém dědovi i otci, kteří byli oba zanícenými včelaří. Po ukončení pardubické reálky studoval na Vysoké technické škole v Praze.
Po vojenské službě se pak rozhodl pro pedagogickou dráhu.

Působil nejprve jako vychovatel ve Vlčkovicích na Voticku, pak se stal podučitelem v Nesvačilech poblíž Benešova. Tam už si založil vlastní včelín, který pak rozšířil, když byl jmenován správcem školy v Nahorubech. Roku 1889 byl ustaven řídícím učitelem v Kozmicích v Posázaví. Tam se věnoval pilně nejen vzdělávání dětí, ale byl i nadšeným a neúnavným šiřitelem včelařské osvěty.

Jako učitel včelařství pořádal četné kurzy, jež byly velice oblíbené a tudíž i hojně navštěvované. Pečlivě volil témata, zvlášť pro začátečníky, jiná pro včelaře pokročilé. Teoretickou část doplňoval praktickými ukázkami. Zde je ukázka z programu dvoudenního kurzu uspořádaného v roce 1902 pro začátečníky: "Theorie - Popis včely domácí. Společný život včel. Matka. Dělnice. Trubec. Včelstvo ve stavu divokém. Včelí plod. Dotazy. Prakse - Zacházení se včelami. Otvírání úlů a prohlídka včelstva. Vychytnutí královny. Přisazování královny".

Součástí takového kurzu byly vždy ještě výstavky včelařských potřeb a literatury, ukázky šití slaměných úlů
a rohoží, lití mezistěn, odmedování plástů a jiné.

Krom kurzů to byly nesčetné přednášky, jejichž prostřednictvím, tento mimořádně vzdělaný člověk, vnášel nové poznatky do tradičních postupů včelařů.

Od roku 1897 působil František Vohnout také jako správce včelařských pozorovacích a pokusných stanic
v království Českém. V Kozmicích pečoval i o plemennou stanici a zabýval se chovem matek. Podílel se též na zakládání včelařských spolků a od roku 1907 byl členem výboru Zemského ústředního spolku včelařského pro království České. V souvislosti s touto funkcí se podílel i na organizování IV. sjezdu slovanských včelařů.

V publikační činnosti byl kvalifikovaným přispěvovatelem Českého včelaře a po několik let také redaktorem kalendáře Česko-moravského včelaře. Jeho největším publikačním počinem je však Včelařova čítanka, kterou na základě The ABC of Bee - Culture by A. I. Root, uspořádal a doplnil za pomoci redakčního kolektivu včelařských odborníků. Tato dvoudílná kniha je podnes včelaři ceněna, a to nikoli jen z historického hlediska.

František Vohnout stál v popředí včelařského dění jako vzdělávatel, racionalizátor, propagátor, několik desítek let. Zemřel v roce 1921 a je pohřben v Mnichovicích u Prahy.