Jan Materna

V polovině devatenáctého století, kdy v souvislostí s dovozem jižní italské včely vlašské do střední Evropy vzniká uvědomělý a záměrný plemenný chov včel i v našich zemích. Zatímco v Čechách byl v první tzv. zakladatelské etapě tohoto procesu v popředí zájmu plemenný chov z dováženého chovného materiálu včely vlašské, na Moravě byla oblíbenější včela kraňská. Kromě těchto dvou plemen se však v našich zemích tehdy chovaly ještě včely vřesovky, cyperky a několik dalších druhů.

Ze starých rukopisných pramenů víme, že prvním včelařem, který u nás začal chovat vlašské plemeno, byl nestor racionálních českých včelařů, kněz, farář a pozdější děkan v Moravanech u Pardubic - Jan Materna. Ten si koupil první matku od samotného dr. Dzierzona. Později byl dovozcem těchto matek do naší země. Spolu s Maternou byli hlavními představiteli zakladatelské skupiny plemenných chovů takoví včelaři jako Jarkovský, Kolovrat-Krakovsky, Cori, Stáhala, Morbitzer, Živanský a Mendel. Jejich cílem bylo rozšířit cizí rasy na našem území a udržet jejich původní barvu - a tím, jak se tehdy tito průkopníci domnívali, měly být zachovány i původní vlastnosti. Barva včel byla totiž tenkrát považována za výrazný ukazatel původu a vlastností. Tehdejší včelaři toužili získávat nová plemena, aby se "osvěžila krev" a "vyrobilo" co nejvíce rojů. Už dávno byla bohužel zapomenuta v té době více než šedesát let stará Janišova poučka o tom, že není třeba čekat na přirozené roje, ale že si každý včelař může rozmnožit počet svých včelstev vytvořením oddělků! Naštěstí se velmi brzy poznalo, že dovoz cizích kmenů včel neprospívá našemu včelařství, jak se čekalo, ale naopak mu škodí. Ukázalo se totiž, že tyto včely nejsou zase až tak výkonné a navíc byly bodavější.

Ne náhodou začaly právě v těchto dobách sílit snahy o založení organizace včelařů v Čechách, což se však nedařilo. Odmítavým rozhodnutím vlády k návrhu Materny a Pitry na povolení včelařské jednoty byla ještě více posílena mohutná vlna národního uvědomění mezi českými včelaři, a to zejména ve východních Čechách. Povolení Prvního českého včelařského spolku v Chrudimi bylo nakonec vydáno zásluhou hraběte Harracha, a tak konečně 22. prosince 1864 byl se souhlasem vídeňské vlády spolek ustaven. Jan Materna patřil k jeho nejaktivnějším spoluzakladatelům. Po překonání počátečních potíží se stal spolek za vydatné Maternovy pomoci ohniskem včelařského pokroku nejen ve východních Čechách, nýbrž svými podněty pozitivně ovlivňoval celé české včelařství.

Za sedm let po ustavení spolku byly vyhlášeny tzv. Chrudimské zásady plemenného chovu, v nichž byly uplatněny také nové názory Jana Materny na otázky chovatelství. Ostatně s jeho poznatky se mohli průběžně seznamovat také čtenáři včelařského tisku. Byl to člověk laskavý a takový byl i jeho sloh, avšak on navíc dovedl přiznat i své omyly, což nebývávalo mezi včelaři takovou samozřejmostí.

Jan Materna se narodil roku 1802 v Kutné Hoře a zemřel posledního červnového dne roku 1876 v Dobřejovicích.

zdroj: https://jjvcela.sweb.cz/soubory/vcely13.html